Orlická maska 2025
Malá scéna Ústí nad Orlicí ve spolupráci s DS Vicena uspořádali 11. ročník krajské postupové přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla ve dnech 7. – 9. března 2025. Již tradiční přehlídka v podhůří Orlických hor v letošním roce hostila sedm souborů. Žánrově rozmanité inscenace si držely velmi slušnou úroveň a ke cti celé akci, organizátorům i všem účastníkům slouží, v jak milé a konstruktivní atmosféře se nesly rozborové semináře.
Prvním představením na prknech Malé scény byl Krysař od divadelního souboru Gymnázia Lanškroun ŠKEBLE. Vlastní úprava režiséra a pedagoga vychází nikoli z často užívané novely Viktora Dyka, nýbrž z těch nejstarších pramenů – volně podle bratří Grimmů. Mladým divadelníkům nechybí chuť a zápal pro věc, avšak touha „všechny nějak zaměstnat“ často výslednému tvaru spíše škodí. Otázky vyvolává celkové vyznění, které je nejednoznačné – zejména pak připsaná migrace obyvatel města Hameln na Moravu působí přinejlepším zvláštně. Velkou devizou byla energie představitele titulního krysaře. Ocenit lze i snahu nahlédnout na známou látku novým způsobem.
Divadlo EXIL Pardubice přizvalo k externí spolupráci coby režiséra Ladislava Špinera. Před ním stanul nelehký úkol zhostiti se rozsáhlého dramatu irského autora Briana Friela Tanec na konci léta. Vznikla inscenace s nespornými kvalitami, u níž však vyvstává i řada otázek. Mezi největší devizu patří výkony představitelek pěti sester, které společně tráví letní čas v rodinném domě. Herečky spolu dobře komunikují, a v rámci žánru psychologického realismu se jim podařilo postavy uspokojivým způsobem naplnit. Každá působí uvěřitelné, každá je odlišná, každá má svou vlastní osobnost. Rozpačitě pak místy působí výkony v postavách tanečníka Gerryho a syna jedné ze sester Michaela. Oba mají náročnou úlohu. Gerry je snílek, šarmantní prášil, který je hlavou v oblacích a svou klukovskou nespoutaností působí na strnulý svět sester jako exploze života. V hereckém naplnění takového partu zůstávají zatím mezery. Michael je naproti tomu vypravěčem celého příběhu, musí komentovat události s dostatečným odstupem, pevností a zároveň lehkostí blízkou vzpomínce na jedno vzdálené odpoledne kdysi roku 1936. Další slova lektorského sboru směřovala k míře sentimentu obsaženého v inscenaci a je jen na souboru, zda k těmto poznámkám přihlédne. I přes výše zmíněné problémy se jedná o nadmíru solidní inscenaci s nezpochybnitelnými (především hereckými) kvalitami. Proto byla Nominována na Divadelní Piknik v Mostě.
Sobotní blok zahájilo monodrama Mořská hráz Divadelního spolku teaTrum z Velkých Opatovic, které ce překvapivě odehrálo v sále Roškotova divadla. Přestože jak diváci tak (zda se) herec byli touto volbou prostoru zaskočení, podařilo se představiteli bilancujícího třicátníka energií a atmosférou prostor naplnit, což rozhodně není snad úkol. Lektorský sbor se v rámci rozborového semináře věnoval především temporytmu a zacházením s emocemi. Jak účinné může být, není-li blížící se tragédie příliš předjímána. Stejně tak místy rušila mechaničnost v melodii řeči. Náročný padesátiminutový monolog přesto měl místa, kdy publikum vnímalo se zatajeným dechem. A i přes scénickou jednoduchost nabídl působivé atmosférické obrazy.
D. S. Jana Nepomuka Štěpánka z České Třebové si coby titul zvolil nepříliš známou hru Alexe Koenigsmarka Svátek šepotaných hájů, která byla napsána působeně pro maďarské divadlo Katona v Budapešti. sympatickému souboru z části chybí zkušenosti s výstavbou a pointováním situací, z části doplácí na diskutabilní kvality textu. Černá komedie z prostředí krematoria nabízí poměrně mělkou zápletku točící se kolem dluhů majitele, plíživé ho kapitalismu a různých drobných lidských nešvarů. Soubor se více než na situace a jejich smysl soustředil na vykreslení různých prapodivných postaviček, které samy o sobě mohou působit vtipně, ale dohromady to celé po krátké chvíli pokulhává. Lektorský sbor ocenil nenucenou přirozenost jedné z hereček a doporučil soustředění na obsah a práci s hereckými fázemi, které jsou i v komedii (snad právě v ní) velmi potřeba.
Na motivy knihy Jiřího Dědečka Malá tlustá víla nazkoušel teplický Soubor Thespis inscenaci Příběhy z jednoho pokoje. Bezmála hodinové představení se vyznačuje laskavým a chytrým humorem, který potěší malé i velké diváky. Působivá je nadsázka, nadhled ale i vážnost se kterými všichni zúčastnění ke hře přistupují. Režijně herecké uchopení postav je velmi subtilní a přesto funkční. Soubor se nedopouští zbytečné podbízivost ke které by rozkošně napsaný text mohl svádět. Je možné pracovat na temporytmu, aby zážitek nebyl „přespříliš zenový“. Lektorský sbor také upozornil na různé drobné motivace postav a pár situací, které by bylo lze zkonkretizovat. Avšak čas společně strávený s Trpaslem, Malou tlustou vílou a dalšími si pochvalovali všichni Od pěti do sto pěti. Proto lektorský sbor doporučil inscenaci k postupu na Celostátní přehlídku amatérského divadla pro děti a mládež v Českém Krumlově.
Příjemným překvapením a zároveň zakončením druhého dne přehlídky se stalo druhé vystoupení Lanškrounských, tentokráte členů souboru Praškeble, tedy těch, kteří již nejsou gymnazisty, ale láska k divadlu jim zůstala. Inscenaci jistě pomohla větší zkušenost ansámblu, ale i konkrétní dramatický rámec příběhu. Soubor adaptoval Novelu Georgese Simenona Vlak, v níž popisuje vlastní zkušenosti z prvních dní vpádu německých vojsk do Francie během Druhé světové války. Valná většina děje se odehrává v nákladním voze vlaku mířícího hlouběji do vnitrozemí. Sledujeme příběh může od rodiny, který během krátké chvíle vzplane pro svou spolucestující. Souboru se podařilo skvěle předat atmosféru prchavého okamžiku, zážitku ve výjimečné situaci, který se již nikdy nebude opakovat. Výslednému tvaru velmi pomáhá nenucené (místy až nedivadelní) herectví. Může to být kouzlo okamžiku, který se rozplyne stejna jako noc v dusném nákladním vagonu, ale Vlak platil za působivé divadelní zážitky. Po zásluze soubor obdržel doporučení k postupu na Divadelní piknik v Mostě.
Jediným nedělením a zároveň posledním představením Orlické masky byla fraška Raye a Michaela Cooneyových A je to v pytli! (viz titulní foto_archiv přehlídky_pozn. red.). Před každým, kdo se pustí do frašky – dveřovky v níž se pobíháním, emocemi a gagy nešetří, stojí dva hlavní úkoly: udržet energii a „umyslet to“ – tedy přesně a konkrétně vnímat všechny impulzy, které mi, coby postavě, přidělávají problémy, ze kterých následně musím najít cestu ven. Soubor Hýbl z České Třebové si s nelehkým úkolem poradil velmi slušně. Inscenace stále má hluchá místa a hlavní představitel musí lépe rozvrhnout „emoční zhroucení“, které musí být postupné tak, jak postupuje zamotanost celé situace. Velká část této britské komedie však u publika fungovala a řada momentů nabídla slušnou práci s timingem, temporytmem, smyslem pro vtip. Proto ji lektorský sbor doporučil k postupu na Celostátní přehlídku Divadelní piknik v Mostě.
Výsledky Orlické masky 2025
Lektorský sbor, který pracoval ve složení MgA. Nina Malíková, MgA. Vladimír Fekar a MgA. Vít Malota udělil tato ocenění:
Čestná uznání
Viktoru Teichmannovi za herecký výkon v roli Krysaře v inscenaci Krysař DS Škeble Gymnázia Lanškroun
Vladimíru Chmelařovi za scénografii v inscenaci Tanec na konci léta Divadla EXIL, z.s., Pardubice
Martinu Moučkovi za herecký výkon v roli Alexe v inscenaci Mořská hráz DS teaTrum, Velké Opatovice
Ireně Branné za jevištní přirozenost v roli Paní Šťastné v inscenaci Svátek šepotavých… DS J. N. Štěpánka, Chrudim
Ivě Šimkové za režii inscenace Příběhy z jednoho pokoje DS Thespis, Teplice
DS Praškeble Lanškroun za inscenaci Vlak
Janu Střechovi za dramatizaci novely G. Simenona Vlak
Barboře Polákové za herecký výkon v roli Anny v inscenaci Vlak DS Praškeble, Lanškroun
Ondřeji Karlíkovi za herecký výkon v roli Souseda, Železničáře, Četníka v inscenaci Vlak DS Praškeble, Lanškroun
Jakubu Joklíkovi za herecký výkon v roli Rogera v inscenaci Vlak DS Praškeble, Lanškroun
DS „Hýbl“ při KC Česká Třebová za inscenaci A je to v pytli!
Michaele Vytlačilové za režii inscenace A je to v pytli! DS „Hýbl“ při KC Česká Třebová
Adamu Pávkovi za herecký výkon v roli Toma Kerwooda v inscenaci A je to v pytli! DS „Hýbl“ při KC Česká Třebová
Janu Vytlačilovi za herecký výkon v roli Dicka Kerwooda v inscenaci A je to v pytli! DS „Hýbl“ při KC Česká Třebová
Robinu Štanclovi za herecký výkon v roli Harryho Kerwooda v inscenaci A je to v pytli! DS „Hýbl“ při KC Česká Třebová
Ceny
Divadlu Exil, z.s., Pardubice za inscenaci Tanec na konci léta
Ladislavu Špinerovi za režijní vedení herců v inscenaci Tanec na konci léta Divadla Exil, z.s., Pardubice
Kateřině Fikejzové Prouzové, Nadě Kubínkové, Simoně Andrejsové, Vladimíře Goga, Karolíně Davidové za kolektivní hereckou souhru v rolích sester Mandyových v inscenaci Tanec na konci léta Divadla Exil, z.s., Pardubice
DS Thespis, Teplice za inscenaci Příběhy z jednoho pokoje
DS Thespis, Teplice za citlivé zvolení hereckých prostředků v inscenaci Příběhy z jednoho pokoje
Lektorský sbor nominuje na celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Most 2025 Divadlo EXIL z.s., Pardubice s inscenací Tanec na konci léta.
Doporučuje
DS Praškeble, Lanškroun s inscenací Vlak,
DS „Hýbl“ při KC, Česká Třebová inscenace: A je to v pytli!
Lektorský sbor doporučuje na Celostátní přehlídku amatérského divadla pro děti a mládež Český Krumlov 2025 DS Thespis, Teplice s inscenací Příběhy z jednoho pokoje.
zdroj: amaterskascena.cz